|
|
Informovaný konsenzus - srovnání právního a etického pojetí.
Doležal, Adam ; Payne, Jan (vedoucí práce) ; Kuře, Josef (oponent) ; Drozenová, Wendy (oponent)
Informovaný konsenzus (informed consent) lze bez větších pochybností považovat za centrální téma v současné biomedicínské etice a obdobně i v medicínském právu. Moderní vztah lékaře a pacienta se zcela proměnil, informovaný konsenzus v právu i v medicínské etice od 70. let dvacátého století dominuje v odborných teoretických diskusích. Jeho význam je zásadní jak pro medicínský výzkum, tak pro klinickou praxi. Tato práce se zaměřuje zejména na klinickou praxi, na vztah lékaře (či obecněji zdravotnického pracovníka) a pacienta. Institut informovaného konsenzu se propojeně rozvíjel jak v medicínské etice, tak i ve zdravotnickém právu, z toho důvodu je jedním ze základních cílů této práce odlišit obě pozice a poukázat na rozdíly mezi jeho právními a etickými aspekty. Základní rozdíly tato práce spatřuje zejména v odlišných účelech obou klíčových normativních systémů, v jejich funkci, reprezentovaných hodnotách a principech, které zdůrazňují. Zatímco pro informovaný konsenzus v etice je podstatná důvěra a vzájemnost, právní institut více reflektuje ochranu subjektů vztahu, zejména ochranu před zneužitím a dodává tak právní jistotu zejména pro pacienta. Etická rovina má zajistit především respekt k osobě druhého tak, aby byl vnímán jako jedinečná lidská bytost, jako subjekt, nikoliv jako pouhý předmět...
|
|
|
Aspekty ochrany osobnosti lékaře a pacienta
Sivák, Jakub ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent) ; Sovová, Olga (oponent)
Aspekty ochrany osobnosti lékaře a pacienta Abstrakt Tématu ochrany osobnosti se věnuji od svého magisterského studia, zabýval jsem se jím na studentských vědeckých konferencích, v rámci studentské vědecké odborné činnosti, ve své diplomové práci, ve své rigorózní práci i v dalších publikacích. Téma "Aspekty ochrany osobnosti lékaře a pacienta" tak navazuje na mé předcházející odborné publikace týkající se ochrany osobnosti. Předkládaná disertační je kompozičně řazena od obecného ke konkrétnímu. Od úvodu, který vymezuje zadání a úlohy předkládané disertační práce, se čtenář dostane k historickému nástinu a vymezení pojmů. Následuje část upravující práva a povinnosti lékaře a pacienta při poskytování zdravotních služeb a popis specifik právního vztahu, vznikajícího mezi lékařem a pacientem (smlouva o péči o zdraví). Další kapitoly se zabývají ochranou osobnosti ve specifickém zdravotnickém prostředí. Na ně navazuje téma ochrany osobních údajů v medicínském právu, které se dle mého názoru poměrně novátorským způsobem zabývá ochranou osobních údajů nejen pacienta, ale právě i lékaře. Následující dvě kapitoly se věnují prostředkům ochrany osobnosti, tedy možnému postupu v případě zásahu do osobnostních práv, a to v rovině občanského a trestního práva. Před samým závěrem jsou pak dvě zejména evaluační kapitoly,...
|
|
|
Doctor protection vs. pacient protection
Svobodová, Dominika ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Ochrana lekára vs. ochrana pacienta. Predmetom tejto diplomovej práce je medicínske právo, konkrétně potom ochrana lekára a ochrana pacienta a ich vzájomné porovnanie ako subjektov stojacich viacmenej naproti sebe. Hlavným cieľom práce bolo rozobrať ochranu subjektov na obidvoch stranách s tým, že skutočným prípadom uvedeným z praxe je názorne poukázané na spornú situáciu, ktorá príkladne môže v tomto vzťahu nastať a zároveň pre lepšie sprístupnenie a pochopenie problematiky pre čitateľa. Zámerom bolo taktiež v rozsahu práce zachytit komplexnú, ale zároveň veľmi rozsiahlu právnu úpravu témy, s ohľadom na rozmedzie práva medicínskeho a občianskeho. Vzhľadom na široký rozsah, ktorý táto téma zahŕňa, sú v práci obsiahnuté oblasti, ktoré sú z môjho pohľadu najzásadnejšie. Na začiatku práce sú uvedené najzákladnejšie právne predpisy a matéria, ktorá medicínske právo upravuje. Nejde o taxatívny výpočet prameňov, a to z dôvodu naozaj veľkého množstva matérie, ktorou je zdravotnícke právo upravené. V následujúcich jednotlivých kapitolách práce je postupne predstavovaná problematika informovaného súhlasu, spolu s ochranou osobných údajov, poskytovanie zdravotnej starostlivosti bez súhlasu pacienta a zvláštna úprava pre súhlas neplnoletého pacienta, vzťah lekára a pacienta, povinnosť mlčanlivosti, vopred...
|
|
|
Práva a povinnosti pacientů při poskytování zdravotních služeb
FIALOVÁ, Jindřiška
V posledních letech se v odborných kruzích, ale také na veřejnosti stále častěji hovoří o právech a povinnostech pacientů týkajících se zdravotnictví. I když se informovanost nemocných stále zvyšuje, současná situace je neuspokojivá a vyžaduje kvalitativní změnu k lepšímu. Domnívám se, že každý by měl mít v této oblasti, alespoň základní znalosti, protože v případě, že se pacient ocitne v ordinaci lékaře, je důležité, aby znal svoje práva, ale také povinnosti, zejména z důvodu rovnocenného vztahu pacienta a lékaře. Právo a povinnost jsou párovým pojmem. Právu jednoho subjektu odpovídá povinnost jiného subjektu práva. Ve vztahu mezi lékařem a pacientem převažují práva pacienta. Jsou garantována mezinárodními úmluvami, ústavními zákony i zákony "obyčejnými", které ve své bakalářské práci zmiňuji. Jejich naplnění může být potom realizováno prostřednictvím odpovídajících povinností zdravotnických pracovníků nebo zdravotnických zařízení. Dlouho očekávaný zákon č.372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), kterým byl nahrazen zastaralý a mnohokrát novelizovaný zákon č.20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, byl předmětem velké pozornosti, ze strany odborné i laické veřejnosti. Tyto změny mají vést k větší spokojenosti pacientů a ke zvýšení kvality poskytované péče. Každá změna však může přinášet i řadu obtíží, zejména tehdy, pokud nemají pacienti dostatečné znalosti o nových právních předpisech. Znalost právní úpravy v této oblasti je předpokladem k tomu, aby pacient mohl svá práva uplatňovat a bránit se v případě, že dojde k jejich porušení. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a praktickou. V teoretické části bakalářské práce se krátce zabývám historickým vývojem práv a povinností pacientů, vysvětluji stěžejní pojmy, které se týkají pacienta, zdravotní péče a medicínského práva. Dále v této práci uvádím důležité právní předpisy ve zdravotnictví, za zmínku jistě stojí Úmluva o lidských právech a biomedicíně a již výše zmiňovaný zákon č.372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). Cílem bakalářské práce je shrnout právní úpravu a zjistit znalosti práv a povinností pacientů u laické veřejnosti. K dosažení výzkumného cíle jsem stanovila dvě hypotézy. První hypotéza zní: Pacienti s vysokoškolským vzděláním znají více práva a povinnosti pacientů než pacienti s nižším vzděláním. Druhá hypotéza zní: Ženy znají více práva a povinnosti než muži. Na základě získaných a statisticky vyhodnocených dat byly obě hypotézy potvrzeny. Výsledky výzkumu tedy prokazují, že pacienti s vysokoškolským vzděláním znají více práva a povinnosti pacientů než pacienti s nižším vzděláním a že ženy mají v těchto znalostech významnou převahu nad muži.
|
|
|
Práva a povinnosti pacientů z pohledu nové právní úpravy
KRÁLOVÁ, Lucie
Zdravotní péče v České republice prošla v nedávné době výraznými změnami, které mají vést k vyšší kvalitě poskytované péče a větší spokojenosti pacienta. Pravdou však zůstává, že i přes širokou dostupnost a poměrně vysokou úroveň poskytované zdravotní péče zde přetrvávají některé nedostatky a to zejména z pohledu využívání a naplňování práv a povinností pacienta. Pokud se člověk ocitne v roli pacienta, je zřejmé, že se cítí být zranitelným a obává se o jednu z nejdůležitějších hodnot svého života, kterou zdraví bezesporu představuje. Pokud tedy pacient vkládá své zdraví do rukou lékaře, měl by si být jistý, že ten s ním bude jednat na základě partnerského vztahu a nikoliv paternalistického. Znalost práv a povinností pacienta je tedy důležitá zejména z pohledu posílení rovnocenného vztahu mezi lékařem a pacientem. V důsledku dodržování jednotlivých práv a povinností dochází ke snižování rizik, která hrozí v průběhu hospitalizace a zvýšení spokojenost pacienta s poskytovanou péčí. Legislativní úprava práv a povinností pacientů v České republice vychází v současné době z Ústavy ČR a z Listiny základních práv a svobod, nicméně jedním z nejdůležitějších právních dokumentů, vztahujícím se k dané problematice je Úmluva o lidských právech a biomedicíně, jejímž cílem je zajištění lidské důstojnosti a lidských práv a svobod každého jednotlivce v souvislosti s aplikací biologie a medicíny. Důležitým mezníkem v této problematice se rovněž stal zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, který vstoupil v platnost dne 1. dubna 2012 a který nahradil zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Tato diplomová práce, jak již z názvu vyplývá, pojednává o právech a povinnostech pacientů, přičemž se při rozboru dané problematiky zaměřuje zejména na novou právní úpravu. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V úvodu teoretické části jsou nejprve vymezeny některé základní pojmy související s daným tématem. Následují kapitoly pojednávající o legislativním zakotvení medicínského práva jakožto celku a vybraných zásadách zdravotnického práva. Poslední dvě kapitoly jsou, v přímé návaznosti na medicínskou právní úpravu, věnovány samotným právům a povinnostem pacientů. Praktická část je zaměřena na výzkum znalosti práv a povinnosti jak pacientů samotných, tak i zdravotnických pracovníků. Vychází z kvalitativní výzkumné metody prováděné formou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo celkem 6 respondentů/ek z řad laické veřejnosti a 6 dotazovaných zdravotnických pracovníků. Úkolem této části je přinést aktuální poznatky týkající se celkové informovanosti o právech a povinnostech pacientů. Cílem práce je analyzovat současnou právní úpravu dané problematiky a zmapovat znalosti práv a povinností pacientů jak u laické, tak i u odborné veřejnosti. Výsledky výzkumu ukazují, že se povědomí veřejnosti, o právech a povinnostech pacientů, ani přes jejich nové ukotvení v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách příliš nezvýšilo. Ačkoliv jsou na první pohled patrné všeobecné vědomosti o dané problematice, veřejnost se z vlastní iniciativy nijak nesnaží zvyšovat své znalosti týkající se jejich práv a povinností ve vztahu k poskytovatelům zdravotnických služeb. Informovanost zdravotnických pracovníků o právech a povinnostech pacientů je oproti tomu na dobré úrovni, což však lze přisuzovat zejména skutečnosti jejich každodenního pohybu na poli dané problematiky. Tato diplomová práce přináší aktuální informace týkající se práv a povinností pacientů z pohledu současné právní úpravy. Zároveň mapuje znalosti práv a povinností pacientů i zdravotnických pracovníků a poukazuje na širší psychosociální souvislosti v dané problematice. Výsledky tedy mohou být využity jak ke zlepšení informovanosti veřejnosti o jejich právech a povinnostech, tak i ke vzdělávání všech pracovníků v pomáhajících profesích.
|
host ::
RSS.